Grafická úprava textů
… aneb jak je to vlastně s pomlčkami, spojovníky nebo třeba zápisem dat a jednotek?
I když bývá tato oblast často opomíjena, dobrý překlad nevyžaduje jen jazykovou správnost a stylistickou úpravu, ale také předepsanou grafickou podobu. Pravidla pravopisu přesně určují, kdy je správně zápis s mezerou, kdy bez mezery, jak má vypadat formát kalendářního data nebo kdy zvolit pomlčku a kdy spojovník. Že je to pro vás španělská vesnice? Zkusíme vám několik takových pravidel přiblížit a zároveň poradit, jak si je zapamatovat.
S mezerou, nebo bez? Procenta, kilogramy a jiné.
Vážím 150kg, nebo 150 kg? S vhodnou dietou vám asi nepomůžeme, ale aspoň vám poradíme, jak si správný zápis zapamatovat. Pokud jednotka plní funkci podstatného jména (zde „kilogram“), píšeme za číselným údajem mezeru (150 kg). Jinak je tomu v případě, kdy je jednotka součástí přídavného jména, tedy ve významu „stopadesátikilogramový“ – pak mezeru nepíšeme a zápis je 150kg.
Pravidlo je jednoduché a intuitivní – v prvním případě je „kilogram“ samostatným slovem, proto je oddělen mezerami. V tom druhém jde o součást složeného slova a mezera tudíž není na místě. Tento rozdíl je dobře patrný i u procent – píšeme „sleva 30 %“, ale „30% sleva“. Stačí si tedy výraz přečíst nahlas, a hned máme jasno. (Stejně funguje např. „5x – pětkrát“ na rozdíl od „5 x 4 – pět krát čtyři“).
Jedno důležité poučení na závěr: jednoznačně chybný (byť poměrně běžný) je zápis 30-procentní, 30tiprocentní, případně 30-tiprocentní, neboť koncovka „-ti“ je již obsažena v číselném zápisu a správně píšeme pouze 30procentní. Tady nám může pomoci, když si uvědomíme, že máme v garáži „auto se 4 koly“, nikoli „auto se 4mi koly“ 🙂
Spojit, nebo rozdělit? Věčné dilema mezi spojovníkem a pomlčkou.
Řada z nás ani neví, jak jsou ty různě dlouhé čáry mezi slovy odborně označovány, a přesto nám právě tyto pojmy pomůžou se správným zápisem. Ale nejprve k té délce: spojovník je kratší, pomlčka je delší. Důležitější je ale rozdíl významový. Zatímco spojovník spojuje slova do jednoho významového celku, pomlčka naopak odděluje slova či větné celky.
Spojovník uplatníme třeba u složených přídavných jmen, např. technicko-právní nebo červeno-hnědý (zde drobná poznámka – „červeno-hnědé“ je např. tričko, které obsahuje červené i hnědé prvky, ale „červenohnědá“ představuje směs těchto barev). Z našeho oboru je pak běžná profese překladatel-tlumočník, opět spojeno do jednoho celku. Stejně tak se spojovníkem pojí vícečetná příjmení (Musilová-Weberová) nebo městské části (Praha-Hloubětín). Kolem spojovníku mezery nepíšeme.
Pomlčka má často mezery z obou stran, ale není to pravidlem. Kromě oddělení částí věty (např. „Lucie – výborná překladatelka – navštívila naši kancelář“) může také vyjadřovat rozsah či rozpětí, ať už vzdálenostní nebo časové (trasa Praha–Brno, období říjen–prosinec, v letech 1965–1969). Jednoslovné výrazy jsou oddělené pomlčkou bez mezery, ale u víceslovných už mezeru píšeme, tedy např. „přímý let Praha – New York“.
Shrnuto a podtrženo, krátkým spojovníkem pojíme slova k sobě (proto je krátký!) a dlouhou pomlčkou slova či výrazy oddělujeme, abychom naznačili vzdálenost mezi nimi.
Kolikátého je?
Píšeme-li kalendářní datum slovy, většinou nemáme problém a mezery vložíme tam, kam patří (3. dubna 2018). Co když ale máme zápis čistě číselný? Nejjednodušší a správné je zopakovat stejný formát jako u slovního zápisu, jen název měsíce vyjádříme číslem, tedy 3. 4. 2018, psáno s mezerami. Další možností je zápis osmimístný, bez mezer: 03.04.2018.
Pokud máte pocit, že si takové množství pravidel nemůžete zapamatovat, vězte, že v češtině je většina věcí logických a odvoditelných, takže stačí problém pochopit a máte na 99 % vyhráno 🙂
Autor: Marie Hamšíková
