České překlady slaví 20 let na trhu
Slavíme kulatiny, nebo chcete-li, firemní jubileum. Dvacet let, to je víc než 7300 dní fungování naší překladatelské agentury, kterou 4. února 2004 založili Václav Baláček a Lukáš Utíkal. Dnes má naše společnost přes 20 zaměstnanců a aktivně spolupracujeme s více než 400 překladateli.
Jako dárek jsme Vaškovi věnovali deset otázek, ke kterým připojil deset odpovědí, a výsledkem je narozeninový rozhovor.
Vašku, kdy a kde se zrodila myšlenka založit společnost České překlady s.r.o.? Co vás inspirovalo k tomu začít podnikat v překladatelství?
K překládání jsem se dostal během studia na Univerzitě Palackého. V roce 1994 jsem dostal svůj první počítač, mimochodem legendární třistaosmdesátšestku, a napadlo mě, že by se s ním dalo dobře překládat. V té době jsem se začal zajímat o irskou literaturu, tak jsem přeložil hru Briana Friela „Translations“. A tím to u mě fakt začalo. Přeložil jsem ještě několik dalších věcí „do šuplíku“, absolvoval překladatelské semináře a bál se přísného hodnocení docentky Knittlové.
V roce 1997 jsem začal překládat „komerčně“. Zároveň jsem pracoval v překladatelské agentuře jako koordinátor zakázek a v roce 2001 jsem se rozhodl pro práci na volné noze. S Lukášem jsme se už trochu znali a v roce 2003 jsme se dohodli na společném působení. Nejdřív jsme měli představu, že si budeme vzájemně pomáhat a doplňovat si chybějící kapacitu, ale práce bylo brzy tolik, že jsme potřebovali další pomoc, administrativní i překladatelskou, a tak vznikla naše firma.
Vraťme se na začátek. S jakými výzvami jste se museli vypořádat?
Jestli si dobře vzpomínám, na začátku byl hlavní problém zvládnutí velkého objemu práce, hlavně expresní. Znamenalo to překládání přes noc, o víkendech, podřizovali jsme se potřebám zákazníků na 100 % a často to bylo hodně náročné.
Jak se s Lukášem, spolumajitelem firmy, vaše role v týmu doplňují?
Od začátku jsem to bral tak, že já jsem větší střelec, nebojím se nových výzev a na druhou stranu mi chybí smysl pro detail, zatímco Lukáš je dříč a umí se dostat věcem na dřeň, má právě ten smysl pro detail, který mně chybí. V tom si myslím, že jsme se vždycky dobře doplňovali.
Já jsem se v některých fázích věnoval víc oblasti používání CAT nástrojů (Wordfast, pak hodně MemoQ a hlavně Memsource – Phrase). Lukáš je, co se týká překladů, určitě lepší korektor a v oblasti řízení firmy si myslím umí líp než já vybudovat vztahy s lidmi.
20 let je dlouhá doba. Dokázal byste říct, co bylo dosud vaším největším úspěchem, případně jak jste ho dosáhli?
Vždycky jsme měli štěstí na velké zákazníky, kteří nás provázeli některými zásadními fázemi vývoje. Na začátku jsme, myslím, měli trochu kliku, že jsme začali pracovat pro Eastern Sugar, byl to na několik let stabilní a velice silný zákazník, stejně jako potom SZÚ, Citibank, Havel a Holásek… to jen namátkou, nerad bych na někoho důležitého zapomněl. V posledních letech je to pochopitelně Notino. Jinak za největší úspěch považuji to, že 20 let fungujeme jako silný a spolehlivý dodavatel překladatelských služeb, solidní partner pro naše dodavatele – překladatele a doufám, že i dobrý zaměstnavatel. Hodně členů našeho týmu je s námi už dlouhé roky.
Objevilo se něco, co byste označil v těchto dvou dekádách jako neúspěch? A jak jste se z něj poučili?
Nijak výrazně nás to nebolelo, ale určitě bych zmínil dvě věci – provozování jazykové školy a provozování divize překladů pro zahraniční překladatelské agentury. Oboje jsme dělali několik let, oboje bylo velmi málo ziskové a hodně pracné a náročné, a v obou případech jsme věděli, že to nemá smysl už dost dlouho před tím, než jsme s tím skončili. Nevím, jestli jsme se poučili, ale měli bychom se poučit v tom smyslu, že nemá cenu dělat něco, o čem s velkou mírou jistoty víme, že nám to nic nepřináší. Na druhou stranu jsme se díky tomu potkali se zajímavými lidmi – ať už se jedná o lektory, vedoucí jazykové školy nebo o projekťáky, které jsme najali na práci pro zahraniční agentury.
Pokud byste se mohl vrátit v čase, co byste změnil?
Možná by to mohlo znít jako rouhání, ale fakt mě nic nenapadá. Na tomhle příběhu bych nic neměnil, takhle se to mělo stát a stalo se to nejlepší.
Teď jedna otázka, kterou asi dostáváte poměrně často. Přesto… čím se služby Českých překladů liší od konkurence? Co je vaše devíza?
Věřím, že naše výhoda spočívá hlavně v tom, že pracujeme s velmi stabilní základnou dodavatelů. Zaučujeme si je, pečujeme o ně, dáváme jim zpětnou vazbu, pomáháme jim rozvíjet se a myslím si, že můžu říct, že jim i dobře a spolehlivě platíme. Pak bych určitě zmínil zkušený tým projekťáků, kteří dokážou dobře realizovat zakázky, dohlížet na ně a dělají z nás spolehlivého partnera našich klientů. A samozřejmě máme skvělý obchodní tým, který se soustředí na péči o zákazníky. Že to neděláme úplně špatně vidíme i z výsledků pravidelných průzkumů spokojenosti mezi zákazníky a dodavateli.
Dá se říct, jaké jsou dnes trendy v překladatelství a jak na ně reagujete?
Stručně samozřejmě strojový překlad a AI – umělá inteligence. Situace je nejasná a nejistá, a zatím se snažíme chápat a sledovat, co se děje. Monitorujeme, do jaké míry překladatelé strojový překlad využívají, a přemýšlíme o tom, jak to produktově uchopit.
Co byste, Vašku, poradil mladým, začínajícím překladatelům?
Abych byl upřímný, na to se moc necítím. Možná bych radši mluvil o začínajících podnikatelích obecně. Těm bych poradil důkladně přemýšlet o produktu, který nabízejí, pracovat poctivě, věřit si a myslet v první řadě na zákazníka a jeho prospěch.
Na závěr si nelze odpustit otázku, kde vidíte České překlady za dalších 20 let?
Věřím, že České překlady budou za 20 let pořád existovat, odvádět dobrou práci a dělat radost sobě i druhým. Překladatelství s rozvojem MT (machine translation = strojový překlad) a AI určitě nevyhyne.
Díky moc za rozhovor! Příště si pozveme na slovíčko spolumajitele Lukáše Utíkala.
